Doplňky stravy

Pestrá škála surovin a kvalitní přístrojové vybavení nám umožňují přípravu tradičních receptur (krémy, masti, roztoky, suspense…), ale i receptur náročnějších (čípky, globule, kapsle…). Přípravky jsou vyráběny buď jednotlivě nebo do zásoby.

Historie

Léčivé suroviny jsou přirozená léčiva z říše rostlinné, živočišné a nerostné, případně uměle připravené chemické látky, chemická léčiva.

V dřívějších dobách se k výrobě léčivých přípravků používala ponejvíce rostlinná léčiva. Usušené části rostlin, např. listy (Folia), kořeny (Radices), květy (Flores), plody (Fructus) a semena (Semina) se v „materiální komoře“, nebo v tzv. „herbárně“, uchovávaly ve velkých nádobách, dřevotřískových krabicích, dřevěných bedýnkách, sudech, lepenkových, plechových zásobnicích, papírových nebo látkových pytlích, případně kameninových či skleněných nádobách různých tvarů. V těch se uchovávaly i některé léčivé přípravky, jichž musela mít lékárna větší zásobu, např. aromatické vody (Aquae aromaticae), tinktury (Tincturae), sirupy (Sirupi) apod. Na podlaze byla umístěna truhla v níž se skladovaly různé velikosti sáčků pro výdej léčivých rostlin nebo přípravků. Látky se silným účinkem nebo zápachem, tzv. separanda, se musela uchovávat odděleně ve zvláštní skříni, ve stojatkách s křížovou zátkou a názvy (signaturami) psanými červeným písmem na bílém podkladu štítku. Opiáty, tj. léčiva návyková, měla navíc přes štítek modrý pruh, byla uložena pod zámkem a přísně kontrolována. Léčiva s velmi silným účinkem, tzv. venena (jedy), byla umístěna ve stojatkách s křížovými zátkami, signaturami psanými bílým písmem na černý podklad štítku, s uvedenou maximální dávkou jednotlivou a denní, v uzamykatelné skříňce. Zvláštní tvary zátek, dávkování i výrazné barvy názvů měly farmaceuta upozornit na nebezpečí hrozící pacientovi po užití předávkovaného nebo zaměněného léčiva.